1.Díl: Nalezený mobil

15. června 2011 v 20:57 | Princess of stupidos |  Příběh na pokračování (ještě jsem nevymyslela název)
Ahoj, chci zkusit psát příběh na pokračování. Tady máte 1.díl (napište, prosím, do komentů, jestli mám pokračovat, nechci, aby to tu zbytečně zabíralo místo!)

"Nevšímej si jich! Nikdo tu není! Na, na, na, na, já nic neslyším!" zkoušela jsem to, ale prostě to nešlo! Nešlo to přehlušit. Linda a Eva tam stály, koukaly na mě a smály se. "Co jim zase je?" prohlížela jsem si sama sebe, abych našla tu příčinu výsměchu, ale čím pečlivěji jsem se prohlížela, tím víc se holky smály. "No, to by jim bylo podobné, uvědomila jsem si. Určitě to dělaly pro nic, za nic. A já jim zase nalítla!" chtěla jsem je sjet zuřivým pohledem, ale později jsem se od kamarádky dozvěděla, že jsem jen svýma oříškovýma očima rychle a stydlivě přejela po nich až k zemi. Chtělo se mi brečet a zároveň se na ně rozeřvat z plných plic. Rychle jsem se rozeběhla ke skříňce, abych si vyzvedla učebnici na Zeměpis, když tu na mě něco vypadlo. S nervy drásajícím zvukem to spadlo na podlahu. Ano! Ten zvuk jsem znala! Musel to být mobil. Pomalu jsem ho zvedla a pátravě jsem se rozhlédla kolem sebe. Nevšimla jsem si, že by se na mě někdo díval. Popadla jsem učebnici, mobil zastrčila do tašky a vrátila se před učebnu. Celý den jsem si na něj ani nevzpomněla. Když jsem ale seděla ve vlaku, který mě odvážel domů, připomněl se mobil sám. Zazvonil! Jednou, dvakrát… Někdo volá na tohle číslo! Kdo to může být? Třeba mi řekne, čí ten mobil je. Zvedla jsem to: "Prosím Vás, tenhle mobil jsem…" - "Nevystupuj v Rounově, počkej až na Koskov," přerušil mě podivný, ale příjemný hlas. "Koskov, Koskov, to už jsem někde slyšela! Počkat - to je přece konečná!" než jsem stihla dost uvážit, co ten hlas říkal, ozvalo se pokračování: "Až tam budeš, zavolej." "Ale j-já, j-á…" než jsem ze sebe vykoktala, že vůbec nevím, o co tu jde, ozvalo se známé tůtůtůtůtů! Zavěsil! Co mám dělat?! Máma na mě čeká! Zamyšleně jsem se zadívala na mobil. Číslo tam stále bylo! "765 564 117. Sedm, šest, pět, pět, šest, čtyři, jedna, jedna, sedm… Mmmm… Sedm, šest…
Pokračování příště (možná :-( )
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 aynt aynt | 15. června 2011 v 23:14 | Reagovat

Můj názor znáš..:) Jsem pro, abys psala dál..;)

2 Princess of stupidos Princess of stupidos | Web | 16. června 2011 v 14:55 | Reagovat
3 Allys Allys | 16. června 2011 v 20:25 | Reagovat

Moc pěkný!!..Pokračuj :-)

4 Princess of stupidos Princess of stupidos | Web | 16. června 2011 v 20:26 | Reagovat

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama