Míša a Niki 1.díl

8. srpna 2011 v 10:37 | Princess of stupidos |  Něco pro škrvňata
Ahoj, zatím jsem Vám asi neprozradila, že mám neteř... Právě pro ni teď píšu tenhle příběh. Říkám si, že bude lepší, když to posoudí někdo jiný... Teď ale: z blogu je zakázáno cokoli kopírovat bez mého souhlasu! Ale teď příběh:

alá Michalka šla poprvé do školy. Její maminka jí dala tašku a šly. Michalka přišla akorát když školník odmykal bránu. Popadla svojí kamarádku Nikolku za ruku a vesele vběhly do školy. Tam se ale obě strašlivě vyděsily! Kolem nich procházely velké děti, které si jich nevšímaly a strkaly do nich, co to šlo. Naštěstí se objevily 2 páry rukou, které je obě popadly za ramena a vytáhly je z davu. Byly to jejich maminky. Míša i Nikolka se chytily maminek za ruce a nechaly se dovést až do třídy.
Holčičky si spolu sedly do 1. lavice k oknu. Paní učitelka je hezky přivítala a každému dala malý dáreček. Michalka dostala sadu pastelek a Nikolka nějaké progresy. Oběma holčičkám se dárky moc líbily a ještě ve škole si stihly vyzdobit barevně památníčky.
Na cestě zpátky musely jít jen s Michalčinou maminkou, protože ta Nikolčina musela do práce. Holčičky maminku přemluvily, aby mohly jít na hřiště. Tam si maminka jen sedla na lavičku a pozorovala Míšu a Nikolku. A jak tam tak seděla, usnula! Holčičky ale byly hodné a dávaly si pozor i bez maminčina dozoru. Až pojednou začala Michalka:
"Hele, Niki, vsaď se, že nevylezeš až tam nahoru!"
"No a co, ty bys tam ale taky nevylezla!"
"Ale jo!"
"Nene!"
Jindy nejlepší kamarádky se začaly hádat. Až to pojednou Michalka nevydržela a řekla: "Tak víš co? Já tam vylezu, ale ty tam pak půjdeš taky!" "No, Míšo, tak tam n-nelez. Ne-nemusíš. J-jo?" vykoktala ze sebe Nikolka. Jenže Míša si nedala pokoj: "Nene! Já to zvládnu. Jen se bojíš…" "Bojím se o tebe!" přerušila ji Nikolka. Míša ale pokračovala: "Bojíš se, že tam nevylezeš! Jsi srab!" Michalka se na ni pohrdlivě podívala a začala šplhat.
Už byla dobré dva metry nad zemí, když se podívala dolů! Zatočila se jí hlava, ale při pohledu na roztřesenou kamarádku se jí vrátila odvaha - Nikolka by se jí pak jen smála! Zatla zuby a lezla dál.
Pak se ale stalo něco strašného! Michalce začala kolem hlavy létat vosa. Míša se lekla a pustila se provazů! A padala! Padala nenávratně dolů! Slyšela, jak Nikolka odněkud zespoda křičí. Už, už zavírala oči, aby se připravila na tvrdý dopad, když ale… Když ale ucítila, že dopadla.
Ale ne tak, jak myslela! Někdo ji chytil! Otevřela jedno oko a pak, váhavě, i druhé. Nad sebou viděla neznámý obličej nějakého velkého kluka. Když se na něj koukala, připadalo jí, že mu může být tak patnáct, šestnáct let. S úžasem na něj kulila oči. On se usmál a postavil ji na zem. "Myslím, že takhle malé holčičky by neměly lézt na takhle velké prolézačky." Nikolka a Míša úžasem oněměly. Kluk zatím pokračoval: "Vy jste Michalka a Nikolka?" Holčičky překvapeně přikývly. "Já jsem si to myslel." Míša a Nikolka vykulily oči ještě víc. "Musím vám něco říct," povídá zase ten kluk. Míša a Nikolka se na sebe podívaly. Kluk na ně kývnul, ať si s ním jdou sednout na lavičku. Holčičky šly váhavě za ním a přitom po očku sledovaly, co na to maminka, jenže ta pořád spala.

Tak tohle je zatím to jediné, co jsem napsala... Ale už mám plán, jak to bude pokračovat :-)...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 xxx xxx | 15. října 2011 v 15:28 | Reagovat

A to si psala o svým klukovi??? :-x

2 Princess of stupidos Princess of stupidos | Web | 16. října 2011 v 19:11 | Reagovat

[1]: Ale né - jen jsem se potřebovala odreagovat nějakou pitomostí... :D

3 xxx xxx | 16. října 2011 v 19:36 | Reagovat

Mě se to ale docela líbylo, ale jak to pokračuje?

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama